Jako ostatní pojivové tkáně, i kost je tvořena složkou buněčnou a extracelulární matrix, která převažuje. Extracelulární matrix obsahuje vláknitou složku, reprezentovanou především kolagenními vlákny (kolagen I. typu), a složkou amorfní (obsahující látky organické – strukturální glykoproteiny, např. osteokalcin, osteonektin…, glykosaminoglykany, např. chondroitinsulfát; a anorganické, zejména hydroxyapatit)

Kostní tkáň se vyskytuje ve dvou formách – vláknité (primární) a lamelární (sekundární). Primární kost je (až na několik výjimek např. v podobě zubních lůžek) pouze přechodná struktura, která je předstupněm kosti sekundární. Vyskytuje se v rámci desmogenní osifikace nebo při hojení kostních zlomenin (viz preparát 9 – desmogenní osifikace).

Lamelární kost je nejběžnější forma kosti v organismu. Název je odvozen podle jejího uspořádání do plošných vrstev, tzv. lamel. Podle uspořádání lamel se rozlišují dvě podoby lamelární kosti – kost kompaktní (kortikální) a kost spongiózní (trabekulární).

Tento preparát je podélným řezem kompaktní lamelární kostí. Lze odlišit jednotlivé vrstvy kosti – lamely (L), které jsou uspořádané do základních stavebních jednotek, osteonů (O) neboli Haversových systémů (osteon je jednotka složená z koncentricky uspořádaných lamel, jak je patrné na příčném řezu, viz preparát 7 – příčný řez kostí).

- střed Haversova systému tvoří prostor označovaný jako Haversův kanál (HK), je vystlaný endostem a kterým prochází cévní svazky (C).

- jednotlivé Haversovy kanály spolu komunikují pomocí příčných spojek, tzv. Volkmannových kanálů (V).

- mezi jednotlivými lamelami se nachází prostory, ve kterých jsou uloženy osteocyty (OC)

Periost na tomto preparátu není zachycen.