Stěna
průdušnice se skládá ze tří základních vrstev. Ve směru z lumina (L)
k vnějšímu okraji jsou následující:
(1)
tunica
mucosa
(2)
tela
submucosa (někdy také
tunica fibromusculocartilaginea)
(3)
tunica
adventitia
Tunica
mucosa (1) se
sama dělí do dvou podvrstev:
- rozhraní s luminem tvoří lamina
epithelialis mucosae (1a), víceřadý cylindrický epitel s řasinkami,
tzv. epitel dýchacích cest (nikoliv respirační epitel, ten tvoří pouze výstelku
alveolů!). Základem epitelu jsou především řasinkové buňky (Ř), mezi
nimi jsou rozptýleny buňky pohárkové. Při bazální membráně a bez kontaktu s luminem
jsou buňky bazální (B). Dále jsou přítomny i buňky chomáčkové a buňky DNES.
Na tomto preparátu se zachovaly pouze krátké úseky epitelu (Epi),
případně delší úseky pouze bazální vrsty,
- pod epitelem se nachází vrstva
řídkého kolagenního vaziva, lamina propria mucosae (1b).
- lamina propria mucosae a tela submucosa jsou
odděleny tenkou nesouvislou vrstvičkou elastických vláken (slabě se barvící,
zato silně světlolomné, El).
Tela
submucosa (2) je
vrstva podslizničního pojiva. Někdy se tato vrstva také nazývá tunica fibromusculocartilaginea,
což vystihuje její složení. Tato vrstva totiž zahrnuje vedle řídkého
kolagenního vaziva také neúplné prstence hyalinní chrupavky (Ch) s perichondriem
(PCh) ve ventrální a laterální části průdušnice a svazky hladkosvalových
buněk (musculus trachealis, MuT) v části dorzální (paries
membranaceus, PM). Nachází se zde také cévy (C).
- v submukóze průdušnice se
nacházejí i drobné tuboalveolární seromucinózní žlázky, gll. tracheales (GT).
Více se jich nachází v membranózní části průdušnice. Dají se rozlišit jednotlivé
serózní aciny (S), mucinózní tubuly (M) i smíšené Giannuzziho
lunuly (GL) i jejich vývody (V).
Tunica
adventitia (3) je vrstva řídkého kolagenního vaziva, kterým přechází trachea
plynule do mediastina. V této vrstvě se nacházejí četné univakuolární
adipocyty (A), mezi nimi jsou jednotlivě nebo ve shlucích uložené
lipoblasty (LB) s mnohočetnými
lipidovými kapénkami v cytoplazmě.