Obecná struktura cév je stejná u arterií i vén (popis ve směru z lumen cévy k vnějšímu okraji):

(1)   tunica intima – vnitřní vrstva; dělí se dále na vrstvu endotelu (1a) a subendotelovou vrstvu (1b) z řídkého kolagenního vaziva. Všechny elementy této vrstvy jsou orientována rovnoběžně se směrem toku (longitudinálně)

(2)   tunica media – střední vrstva; tvoří ji především hladké svalové buňky, dále elastická a retikulární vlákna. Všechny elementy této vrstvy jsou orientována kolmo ke směru toku krve (cirkulárně).

(3)   tunica adventitia – vnější vrstva; složená především z řídkého kolagenního vaziva. Všechny elementy této vrstvy jsou orientována rovnoběžně se směrem toku (longitudinálně). Zejména zevně se nacházejí okrsky univakuolárních adipocytů (UniA).

Arterie dělíme podle jejich průměru na arterioly, arterie malého a středního kalibru (souhrnně nazývané arteriemi svalového typu) a arterie velkého kalibru (také artérie elastického typu). Jejich nejsilnější vrstvou je tunica media a jejich stěna nebývá na preparátech kolabovaná.

- arterioly (Al) jsou cévy o průměru menší než 0,5 mm. Subendotelová vrstva je velmi tenká, membrana elastica interna oddělující tunica intima od tunica media je vyvinuta jen ve větších arteriolách, u menších je nesouvislá. Tunica media je tvořena 1 – 5 vrstvami hladkých svalových buněk. Membrana elastica externa není vyvinuta. Tunica adventitia je také velmi tenká.

- arterie svalového typu – arterie malého (ø 0,5-2 mm) a středního (ø 2-10 mm) kalibru (A). Vůči průměru svého lumen mají silnou stěnu. Subendotelová vrstva je oproti arteriolám lépe vyvinutá, stejně tak jako tunica media, která může obsahovat až 40 vrstev hladkých svalových buněk.

- v tunica media můžeme kromě hladkých svalových buněk naleznout i elastická vlákna a elastické membrány (EV). Nejvnitřnější membrána se označuje membrana elastica interna (MEi), která je dobře vyvinuta, je souvislá a jednoduchá. Membrana elastica externa (MEe) se nachází na hranici s tunica adventitia a může být rozvlákněná.

- v zevních oblastech medie se místy může zdát, že je hladká svalovina uspořádána cirkulárně. Tyto oblasti pravděpodobně odpovídají kolmému odstupu (O) drobnějších arteriálních větví, jejichž lumen však není v rovině řezu.

Pozn.: protože se elastická vlákna v H&E nebarví, jsou elastická vlákna velmi světlá. Jsou ale světlolomná, proto vytváří dojem prostorového obrazu. Kvůli vinutí se někdy označují jako „kroutící se hadi“.

- tunica adventitia je silnější oproti arteriolám, u větších arterií zde nalézáme i cévy zásobující vlastní arterii – vasa vasorum (VV).

- v tunica adventitia můžeme místy najít i vasomotorická nervová vlákna (nervi vasorum, N). Jedná se především o nemyelinizovaná vlákna sympatiku.

Pozn. 1: v tomto preparátu je místy tunica intima výrazně rozšířena. Tento stav není fyziologický, jedná se o projev počínající aterosklerózy (AS).

Pozn. 2: jako měřítko se ve světelné mikroskopii obecně používají erytrocyty (7,2-7,4 µm). Pro posuzování kalibru cév je praktičtější používat adipocyty, jejichž velikost se pohybuje okolo 50 µm.

Na preparátu můžeme naleznout i prekapiláry (PreK). Jedná se o tenkostěnné cévy s průměrem lumina < 40 μm.

Vény se dělí analogicky jako arterie na venuly a malé, střední a velké vény. Stěna vény je zpravidla tenčí než stěna arterie odpovídajícího průměru lumina. Nejsilnější vrstvou je tunica adventitia a jejich lumen je na preparátech obvykle kolabované. Často lze pozorovat, že jednu arterii doprovázejí dvě vény, to platí především pro končetinové cévy. Na rozdíl od arterií nemají vény membrana elastica interna i externa, elastická vlákna jsou mezi hladkosvalové buňky spíše rozptýlena.

- venuly jsou cévy navazující na kapilární řečiště. Podle vnitřního průměru a stavby stěny se rozdělují na:

- sběrací venuly (SV) (50 – 100 μm, medie tvořená vrstvou pericytů)

- muskulární  venuly (MV, 100 - 200 μm, medie tvořená vrstvou hladkosvalových buněk - HS)

- vlastní venuly (Vl) (200 μm – 1 mm, několik vrstev hladkosvalových buněk v medii).

(pozn.: ještě existují tzv. postkapilární venuly neboli postkapiláry. Ty však svou stavbou odpovídají spíše kapilárám a liší se pouze šířkou lumina – do 50 μm.)

- malé (1-2 mm) a střední (2-10 mm) vény (V) mají velmi tenkou subendotelovou vrstvu. -Tunica media je oproti arteriím obdobného průměru také tenká. V tunica media nalezneme elastická vlákna a blanky (EV). Lumen je vůči šířce stěny naopak široké a často kolabované (další rozdíl oproti arteriím). Tunica adventitia je dobře vyvinuta a je širší než u arterií stejného kalibru.

Ve stěnách vén lze pozorovat i chlopně (Ch), což jsou duplikatury tunica intima zasahující do lumina cévy.