Barvení orceinem
patří mezi selektivní barvení – zvýrazňuje některé struktury, v tomto případě
elastická vlákna. Ta se barví orceinem hnědě.
Obecná struktura
cév je stejná u arterií i vén (popis ve směru z lumen cévy k vnějšímu
okraji):
(1)
tunica intima – vnitřní vrstva; dělí se dále na vrstvu endotelu
(v preparátu nezachován) a subendotelovou vrstvu z řídkého
kolagenního vaziva. Všechny elementy této vrstvy jsou orientována rovnoběžně se
směrem toku (longitudinálně)
(2)
tunica media – střední vrstva; tvoří ji především
hladké svalové buňky, dále elastická a retikulární vlákna. Všechny elementy
této vrstvy jsou orientována kolmo ke směru toku krve (cirkulárně).
(3)
tunica adventitia – vnější vrstva; složená především
z řídkého kolagenního vaziva. Všechny elementy této vrstvy jsou orientována
rovnoběžně se směrem toku (longitudinálně). Zejména zevně se nacházejí okrsky
univakuolárních adipocytů (UniA).
Arterie dělíme
podle jejich průměru na arterioly, arterie malého a středního kalibru
(souhrnně nazývané arteriemi svalového typu) a arterie velkého
kalibru (také artérie elastického typu). Jejich nejsilnější
vrstvou je tunica media a jejich stěna nebývá na preparátech kolabovaná.
- arterioly
(Al) jsou cévy o průměru menší než 0,5 mm. Subendotelová vrstva
je velmi tenká, membrana elastica interna oddělující tunica intima
od tunica media je vyvinuta jen ve větších arteriolách, u menších je
nesouvislá. Tunica media je tvořena 1 – 5 vrstvami hladkých svalových
buněk. Membrana elastica externa není vyvinuta. Tunica adventitia
je také velmi tenká.
- arterie
svalového typu – arterie malého (ø 0,5-2 mm) a středního (ø
2-10 mm) kalibru (A). Vůči průměru svého lumen mají silnou stěnu. Subendotelová
vrstva je oproti arteriolám lépe vyvinutá, stejně tak jako tunica media,
která může obsahovat až 40 vrstev hladkých svalových buněk.
- v tunica
media můžeme kromě hladkých svalových buněk naleznout i elastická vlákna a
elastické membrány (EV). Nejvnitřnější membrána se označuje membrana
elastica interna (MEi), která je dobře vyvinuta, je souvislá a
jednoduchá. Membrana elastica externa (MEe) se nachází na hranici
s tunica adventitia a může být rozvlákněná.
-
tunica adventitia je
silnější oproti arteriolám, u větších arterií zde nalézáme i cévy zásobující
vlastní arterii – vasa vasorum (VV).
-
v tunica adventitia můžeme místy najít i vasomotorická nervová
vlákna (nervi vasorum, N). Jedná se především o nemyelinizovaná
vlákna sympatiku.
Pozn. 1: v tomto
preparátu je místy tunica intima výrazně rozšířena. Tento stav není
fyziologický, jedná se o projev počínající aterosklerózy (AS).
Pozn. 2: jako měřítko se
ve světelné mikroskopii obecně používají erytrocyty (7,2-7,4 µm). Pro
posuzování kalibru cév je praktičtější používat adipocyty, jejichž velikost se
pohybuje okolo 50 µm.
Na preparátu
můžeme naleznout i prekapiláry (PreK). Jedná se o tenkostěnné
cévy s průměrem lumina < 40 μm.
Vény se dělí
analogicky jako arterie na venuly a malé, střední a velké vény.
Stěna vény je zpravidla tenčí než stěna arterie odpovídajícího průměru lumina.
Nejsilnější vrstvou je tunica adventitia a jejich lumen je na
preparátech obvykle kolabované. Často lze pozorovat, že jednu arterii
doprovázejí dvě vény, to platí především pro končetinové cévy. Na rozdíl od
arterií nemají vény membrana elastica interna i externa,
elastická vlákna jsou mezi hladkosvalové buňky spíše rozptýlena.
- venuly
jsou cévy navazující na kapilární řečiště. Podle vnitřního průměru a
stavby stěny se rozdělují na:
-
sběrací venuly (SV) (50 – 100 μm, medie tvořená vrstvou pericytů)
-
muskulární venuly (MV, 100
- 200 μm, medie tvořená vrstvou hladkosvalových buněk)
-
vlastní venuly (Vl) (200 μm – 1 mm, několik vrstev hladkosvalových
buněk v medii).
(pozn.:
ještě existují tzv. postkapilární venuly neboli postkapiláry. Ty
však svou stavbou odpovídají spíše kapilárám a liší se pouze šířkou lumina – do
50 μm.)
- malé
(1-2 mm) a střední (2-10 mm) vény (V) mají velmi
tenkou subendotelovou vrstvu. -Tunica media je oproti arteriím
obdobného průměru také tenká. V tunica media nalezneme tenká
elastická vlákna a blanky. Lumen je vůči šířce stěny naopak široké a často
kolabované (další rozdíl oproti arteriím). Tunica adventitia je dobře
vyvinuta a je širší než u arterií stejného kalibru.
Ve stěnách vén lze pozorovat i chlopně (Ch), což jsou duplikatury tunica intima zasahující do lumina cévy.