Tuková tkáň je jedním z příkladů vaziva. Je tvořena z buněčné složky a extracelulární matrix, od ostatních pojiv se liší tím, že v jejím případě buněčná složka objemem výrazně převažuje nad mezibuněčnou hmotou (u ostatních pojiv je to naopak). Hlavní buňkou tukové tkáně je fixní buňka adipocyt.

Adipocyty mohou mít jednu velkou vakuolu zabírající většinu objemu buňky a jádro utlačené k periferii (pak se označují jako univakuolární - UVA), nebo více drobných tukových kapének a jádro centrálně (pak se jedná o multivakuolární adipocyty - MVA).

Jednotlivé adipocyty jsou uspořádané do okrsků – lalůčků (L) oddělených tenkými vazivovými septy (S). Úseky tvořené převážně univakuolárními adipocyty představují bílou tukovou tkáň (BTT), úseky s převažujícími multivakuolárními adipocyty jsou hnědá tuková tkáň (HTT). Mezi adipocyty procházejí četné kapiláry (K), mezi ostrůvky se nacházejí i větší cévní svazky (C) – arterie (a) i vény (v).

Adipocyty se diferencují z mezenchymálních kmenových buněk přes stadium lipoblastu. Lipoblast je morfologicky obtížně odlišitelný od multivakuolárního adipocytu, také obsahuje více drobných lipidových kapének. V lipoblastu může dojít ke splývání kapének za vzniku univakuolárního adipocytu, nebo drobné kapénky zůstávají nesplynuté a současně se zmnoží mitochondrie a tím vzniká multivakuolární adipocyt. Proto lze lipoblasty (LB) snáze identifikovat v lalůčcích bílého tukového vaziva – jedná se o jednotlivé buňky s více kapénkami obklopené univakuolárními adipocyty.