Tuková tkáň je jedním z příkladů
vaziva. Je tvořena z buněčné složky a extracelulární matrix, od ostatních
pojiv se liší tím, že v jejím případě buněčná složka objemem výrazně převažuje
nad mezibuněčnou hmotou (u ostatních pojiv je to naopak). Hlavní buňkou tukové
tkáně je fixní buňka adipocyt.
Adipocyty
mohou mít jednu velkou vakuolu zabírající většinu objemu buňky a jádro utlačené
k periferii (pak se označují jako univakuolární - UVA), nebo více drobných tukových kapének a
jádro centrálně (pak se jedná o multivakuolární
adipocyty - MVA).
Jednotlivé adipocyty jsou
uspořádané do okrsků – lalůčků (L) oddělených tenkými vazivovými septy (S).
Úseky tvořené převážně univakuolárními adipocyty představují
bílou tukovou tkáň (BTT), úseky s převažujícími multivakuolárními
adipocyty jsou hnědá tuková tkáň (HTT). Mezi adipocyty procházejí četné
kapiláry (K), mezi ostrůvky se nacházejí i větší cévní svazky (C)
– arterie (a) i vény (v).
Adipocyty se diferencují
z mezenchymálních kmenových buněk přes stadium lipoblastu.
Lipoblast je morfologicky obtížně odlišitelný od multivakuolárního adipocytu, také obsahuje více drobných lipidových
kapének. V lipoblastu může dojít ke splývání
kapének za vzniku univakuolárního adipocytu, nebo
drobné kapénky zůstávají nesplynuté a současně se zmnoží mitochondrie a tím vzniká
multivakuolární adipocyt. Proto lze lipoblasty (LB) snáze identifikovat v lalůčcích
bílého tukového vaziva – jedná se o jednotlivé buňky s více kapénkami obklopené
univakuolárními adipocyty.